Okénko do historie Nové Paky

Historická pohlednice Nové Paky

Původ názvu Nová Paka
Název města má co dočinění se vznikem osídlení a jeho pozdější přeměnou z vesnického na městský typ. Krajina, kde se naše město rozprostírá, už patří k podhorské vrchovině. Ve vztahu k dříve osídlovaným a zemědělsky kultivovaným místům leží na odvrácené, zadní neboli „paké“ (termín používaný v tehdejší mluvě) straně území. Označení Nová se potom nejspíše začalo používat proto, aby bylo možné rozlišit část s nově vznikajícím sídelním útvarem městského typu od části, kde se zachoval jeho původní vesnický ráz (viz text o vzniku města).

Kdy došlo k založení města
Trvalé osídlení vznikalo na území dnešní Nové a Staré Paky v druhé polovině 13. století. Krajinu Novopacka v té době kolonizoval rod Načeradiců, kteří sídlili na hradě Brada v jičínské kotlině. Z dochovaných záznamů víme, že se od roku 1273 nad tehdejší údolní vsí Paká tyčil dřevěný kostelík zasvěcený Panně Marii. Samostatná Neupaka (Nová Paka) se oddělila vybudováním městského typu osídlení ve východní části vsi, se středem v místě soutoku říčky Rokytky s Brdským potokem. K tomu došlo někdy v průběhu první poloviny 14. století. Dokládá to nejstarší zmínka o městě Nová Paka z roku 1357. Ta se týká kostela sv. Mikuláše, který už tehdy stál na „náměstí města Nová Paka“. Jak již víte z předchozího textu, pro tu část Paky, která nepožívala výhody městského práva a kde se nadále zachoval původní vesnický typ osídlení, se vžil název Alt Paka (Stará Paka).

Jak dlouho používá Nová Paka vlastní znak
Znak města vznikl nejspíše po zakoupení Kumburského panství Smiřickými v roce 1607. Nese společné rysy s erby jejich rodů. Je dělen kosmo (zleva doprava, odshora dolů), používá červenou a bílou barvu. Tyto barvy spolu se zelenou, obsaženou ve znaku Nové Paky také, mohou skrývat symboliku Ježíše Krista. Červená ho charakterizuje jako krále, bílá symbolizuje jeho proměnu a zelená odkazuje na věčný život. Navíc koruna, zde zelená, rozvinutá napříč znakem, symbolizuje Ježíše jako nejvyšší autoritu evangelických církví. To je další indicie, která by mohla poukazovat na vznik znaku někdy na počátku 17. století. V roce 1609 totiž Rudolf II. vydal Majestát na náboženskou svobodu.

Jak se město rozrůstalo
V současnosti žije v Nové Pace devět tisíc obyvatel. Jak jejich počet stoupal a kdy došlo k největším nárůstům, nám prozradí čísla.

V průběhu 16. a 17. století počet místních obyvatel kolísal. Pohyboval se v rozpětí od čtyř do šesti set. Zhruba od poloviny 18. století žila v Nové Pace více než tisícovka lidí. Víc se můžeme dozvědět z pozdějších soupisů obyvatelstva. Sčítání lidu v roce 1890 odhalilo, že Nová Paka je domovem téměř čtyř tisícovek obyvatel. Cenzus konaný o dvacet let později, v roce 1910, došel dokonce k číslu 6 824. Naopak v počátcích existence samostatného Československa, v roce 1921, úředníci napočítali zhruba o pět set obyvatel méně. Úbytek pravděpodobně způsobily útrapy 1. světové války. 

Připomínky vlastenectví v ulicích našeho města
Nová Paka se vždy hrdě hlásila k české státnosti a národní tradici. O projevy vlastenectví v ulicích města nebylo nouze. Tichým důkazem jsou mimo jiné tři sochy stojící v jeho centru. Denně chodíme kolem nich, ale známe jejich osudy a symboliku?

Tou nejstarší z nich je pomník mistra Jana Husa stojící na Masarykově náměstí. Pomník velké postavy našich dějin, rektora pražské univerzity, teologa, předchůdce protestantské reformace, který byl za údajné kacířství odsouzen a upálen roku 1415 v Kostnici. Jeho smrt se stala symbolem křivdy spáchané na celém Českém království. Den úmrtí Jana Husa dnes slavíme jako státní svátek. Socha byla odhalena 18. července 1898 za účasti dlouhých zástupů obyvatel. Jednalo se v té době o třetí Husův pomník v Čechách a vůbec první umístěný na náměstí některého z českých měst. Jeho autorem je Antonín Lukeš, rodák z Nové Paky, žák sochařské školy Suchardů. Krátce po vzniku samostatného Československého státu byly kolem pomníku zasazeny čtyři lípy. Česká, moravská, slezská a slovenská. Stalo se tak v den 398. výročí bitvy na Bílé hoře, 8. listopadu 1918. V očích mnohých tak byla symbolicky ukončena historická etapa útlaku českého národa, která započala pobělohorskou dobou temna.

A právě osobností připomínající tuto smutnou stránku našich dějin je Jan Amos Komenský, který byl po vyhlášení Obnoveného zřízení zemského a zákazu nekatolických náboženství přinucen odejít do exilu. Monumentální socha „Učitele národů“, spisovatele, jazykovědce, pedagoga a filosofa stojí v parku před základní školou v ulici nesoucí jeho jméno. Socha pochází z dílny novopackého rodáka Stanislava Suchardy, který byl osobně přítomen slavnostnímu odhalení svého díla 14. července 1912.

A konečně třetím, v našem výčtu posledním, je pomník prvního československého prezidenta Tomáše Garigue Masaryka. Poprvé byl v Nové Pace odhalen 11. září 1938, rok po jeho úmrtí. Socha od Ladislava Zívra byla vytesána z istrijského mramoru. Stála u spodního okraje parku, poblíž Komenského pomníku před budovou měšťanských škol (dnes ZŠ Komenského). S příchodem nacistické okupace byla v roce 1939 stržena a nenávratně poškozena. Po válce, dne 2. května 1948 došlo k odhalení nového pomníku TGM. Socha znovu pocházela z dílny Ladislava Zívra, ale tentokrát byla vyrobena z hořického pískovce a umístěna v zátiší pod Gymnáziem. Po smrti Jana Masaryka opatřili studenti Gymnázia, Tůma a Pavlovec, podstavec pomníku nápisem KSČ VRAZI ZABILI TI SYNA. Nápis sice vybledl, ale pomník byl stejně o deset let později zlikvidován. Ten, který tam můžete spatřit dnes je kopií předchozí Zívrovy sochy. Byl odhalen 12. září 1992.

Milníky v dějinách samosprávy a jejich novopacké tváře
V dějinách samosprávy v Českých zemích a potažmo Nové Pace můžeme najít tři významné milníky. Tím prvním je vydání prozatímního obecního zákona v březnu 1849, za vlády císaře Františka Josefa I., druhým všeobecné hlasovací právo zavedené krátce po vzniku samostatného Československa a třetím obnova svobodných demokratických voleb po „sametové revoluci“ v roce 1989.
V rámci Bachových reforem krátce po revolučním roce 1848 získala Nová Paka samosprávu. Nový Obecní úřad byl ustaven v říjnu 1850 a do zastupitelstva bylo zvoleno dvacet sedm radních. Za purkmistra si vybrali Františka Hilmara. Traduje se, že byl neoblíbený, neschopný a úřad za něho tehdy v podstatě řídil první radní Josef Radimský. Funkci purkmistra, později starosty, přesto vykonával
až do roku 1861.
Prvním starostou Nové Paky, kterému podle nového volebního řádu mohly svůj hlas odevzdat i ženy, se stal Josef Zívr. Majitel místního hrnčířského závodu byl poprvé do funkce zvolen v roce 1919 za Živnostenskou stranu.
Otec slavného českého sochaře 20. století  Ladislava Zívra stál v čele samosprávy nepřetržitě až do voleb v červnu 1938. Tehdy většinu v Nové Pace poprvé získala levice. Post starosty zastával ještě za okupace, od března 1941 do září 1944, kdy bylo protektorátní vládou místní zastupitelstvo zrušeno.
V listopadu 1990, rok po pádu komunistického režimu, přišlo v Nové Pace k hlasovacím urnám 80% oprávněných voličů. Volby vyhrálo drtivě Občanské fórum a starostou byl zvolen Petr Kuřík. Dosavadního zaměstnance drah znali novopačtí občané jako výraznou postavu místních událostí 1989. Po vstupu do ODS vykonával funkci starosty až do roku 2002. V letech 2004-2008 pracoval na pozici náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje.

Zpět
na články v kategorii: Politika